Plenky včera a dnes

17. listopadu 2017 v 22:49 |  Seznam článků
Narodilo se miminko.
Bylo úúúplně celé nahaté!

Zabalily ho do hadru. A pak ještě jednoho. A ještě jednoho. Na hlavu mu daly čepičku. A zůstal s mámou v posteli. Ostatní ženy trochu uklidily pokoj a šly říct tatínkovi a případně starším dětem venku na dvoře.

Takhle nějak, velmi zjednodušeně, končí porody v Tibetu.

Celý příběh si nechám na jindy, sama jsem ještě nic takového osobně neviděla, a nechci psát nepravdy.

Miminko je po narození v dekách a "hadrech" nahaté. V posteli s mámou.

Nemá ani plenku.

Během prvních pár dní bývá hadr trochu černý, znáte to.
Hadr se vymění.
Když je trochu vlhký, tak se vymění.
Však kolik toho novorozeně načůrá?

Miminko během prvních pár dní dostane první oblečky, ale plenku pořád ne.
Však toho načůrá a nakaká pořád ....málo.

Bez plenky je miminko zhruba měsíc.
Měsíc také mladá matka nevychází ven ze dvora. Odpočívá doma, na dvoře. Postupně začne zase dělat jednoduché práce. Miminko je buď s ní, nebo s jinými lidmi v domě nebo leží někde poblíž, když se dělají ruční práce.

V Tibetu "6nedělí" trvá měsíc.
Po měsíci začnou chodit víc návštěvy, matka začne s miminkem chodit ven do vsi.

Zhruba v měsíci začne miminko dostávat plenky.
Jde o další hadr, který se promotá mezi nohama a případně přebalí igelitem.
I naše maminky to pamatují.
Okraje se buď nějak zastrčí, zamotají, při nejhorším má každá Tibeťanka u sebe vždy spínací špendlík (ten jsme v ČR používali i my).

A tak to jde dokud dítě nechodí.

Když děti začínají chodit, dá se jim jeden hadr zepředu dozadu tak, aby čouhal z gatí nahoru. Kolem gatí se převáže pásek, aby plenka držela.

Kdykoli je třeba vyměnit, tak se vymění.

A jakmile dítě začne vnímat "rozkazy", tak se mu donekonečna opakuje, ať si na potřeby říká, ať si sundá gatě, ať přiběhne a křičí o pomoc.
Některé děti se počůrávají ve třech letech a -------- svět se nezbořil! A ty děti se to pak naučily a gatě mají čisté.



V Tibetu se pere v ruce, většinou v ledovém (či ledovcovém) potoce nebo rybníce. Dnes se hodně používají chemické prací prášky, které by neměly přijít do kontaktu s rukama....a už vůbec ne s dětskou pokožkou...My používám žlučové mýdlo.

V Tibetu je velmi, velmi suchý vzduch a 360 dní v roce svítí slunce, i v zimě se běloši spálí za 5 minut.
Hadry/plenky schnou rychle.

My do Tibetu jezdíme s 20 českými čtvercovkami, 3 PUL kalhotkami a dvěma All in one českými plenkami.
Jednou se nám stalo, že při letních monzumech nestíhaly čtvercovky schnout....Chyba byla v tom, že jsme je prali ve várkách. Kdyby jsme v ruce přemáchli právě použitou, nebyl by samozřejmě problém. V období dešťů je vzduch hodně vlhký. Když ale přestane pršet, do hodiny je betonová veranda suchá, jako by se nic nestalo.

Naši výbavu chválí nejen rodina, ale všechny ženy, které při návštěvě zahlédnou bílé čtverce na prádelní šňůře....nutno říct, že naše zářivě bílé čtverce nejsou zářivé a ani ne bílé. Ve vesnici už ale celkem zdomácněla hláška "Naše nové oblečení je špinavější, než jejich staré", myšleno tím moje. V Česku bych byla asi za prase, ale v Tibetu jsem nejčistčí stvoření, co kdy kdo viděl. A náš syn je nejčistčí dítě, které kdo kdy viděl...

V části Tibetu, kde se vyskytujeme nejčastěji, jsou písčité pouště a celkově suché podnebí, prostě prospívající prachu. Ještě nikdy jsem nevytírala podlahu tolikrát (bezvýsledně), jako tady. (Po 3 letech už jsem si zvykla a vytírám 2x za rok jako ostatní).

Plenky dnes?
Dnes dostávají mladé Tibeťanky do výbavy čínské "rozstřižené" gatě. Jde o to, že jakékoliv gaťky, dupačky, atd. jsou od pupíku až po "ocas" (prostě konec "čárky") nesešité. Nutno říct, že v Tibetu neexistují bodýčka.
No a takto "děravé" oblečení je dnes v obchodech standard. My se sice nepokoušeli nic kupovat, oblečení jsme si dovezli své, ale podle toho, co vidíme na ostatních dětech a toho, co jsme dostali jako dárky, opravdu v Tibetu otevřený rozkrok platí za normu.

My s tím úplně nesouhlasíme....resp. když vídám roční holčičky, jak s naprosto holým spodkem sedí na špinavé zemi, ...
Jde o to, že tyto díry v rozkroku nejsou v Tibetu tradiční. Za druhé, současné prostředí také není "tradiční". Kdyby se děti pohybovaly v prachu, hlíně, asi možná ok.... Ale dnes jsou tibetské vesnice plné vajglů, střepů plastu, skla, různého nepřírodního prachu a špíny, různých olejů do aut, dalších chemických tekutin a dalších odpadků.

Další věc, kterou se Tibeťané učí, jsou plastové plenky.
Čínské plastové (alibisticky papírové!) plenky jsem nikdy nezkoumala, ale předpokládám, že složení bude ještě o stupeň horší, než ty evropské (s kterými také nemám moc zkušenosti). Nemluvě o použitých chemikáliích a poločasu rozkladu.

Tibeťani, jako se všemi chemickými odpadky, nemají vůbec ponětí o tom, jak a kdy se má něco rozložit a tak tibetské zahrady, ulice, pangejty, suché záchody, pole, louky a hory začínají pokrývat zářivě bělené plastové plenky.

Jsem na poli, dítě má plnou plenku, sundám hodim za sebe a jdu dál pracovat na poli. Jasný jak facka, ne?

Jednou jsem byla svědkem dne, kdy 1,5leté dítě mělo celý den průjem. Celý den se mu měnily roztržené gatě a celý den nemělo jedinou plenku. Prostě stálo u lavičky a najednou na celé noze,.... Tak se převléklo a za hodinu zase, a zase a zase. Oblečení se průběžně máchalo ve vodě a věšelo na šňůry.

V Tibetu děti neznají opruzeniny!
Je to snad tím podnebím? Suchým? Nevím. Každopádně.....i když jsme třeba hodili počůranou plenku do kyble, za dvě hodiny byla suchá jak papír.....Takže ani zadek se nestíhá moc zapařit. Asi...

Tenhle článek nemá tvrdit, co je lepší a co je horší. Prostě jen srovnání. Tibetské podnebí si sem stejně nedostaneme. Například už několik let vysvětluju muži, že vlhké věci se tady musí pověsit, usušit,....jinak smrdí a plesniví. Není na to prostě zvyklý a nemá tu zkušenost, protože v Tibetu každá vlhkost sama uschne a plíseň, plesnivé zdi, neznají.

Asi 70cm široká x 50cm vysoká krabice, jakožto dárkové balení pro novorozeňata (paní sousedka zapomněla, že jsme přijeli s půlročním miminem).

Gatě s halenkou

Ony gatě! V obchodě jsou gatě spíchnuty jednoduchým stehem a každý si je má doma rozpárat podle návodu. Na této fotce je i vidět, že tam, kde by vzniklá díra měla končit, je šev, takže se párání nerozjede úplně... (až ke krku :D)

Více o otevřených gatích v angličtině na wiki a případně google pro víc obrázků
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 veruce veruce | Web | 11. prosince 2017 v 17:42 | Reagovat

To je zajímavé, já spíš čekala, že tam ženy budou praktikovat nějakou obdbobu  bezplenkovky, zejména po tom bezplenkovém začátku :-)

2 matkavtibetu matkavtibetu | 12. prosince 2017 v 21:09 | Reagovat

[1]: To ale není bezplenkovka, jak je prezentována v současných českých mediích. V Tibetu (a imho ani v mnoha jiných kulturách) nemá nikdo čas na sledování miminka a jakýchsi signálů, o kterých se současná česká bezplenkovka zmiňuje. V Tibetu prostě nechávají miminko dělat potřeby v těch dekách, které vyměňují. Osobně nejsem moc zastánce bezplenkovky. Resp. jsem zastánce místních tradic. V našich končinách (Tibet a Česko) podle mého bezplenkovka nikdy nebyla.

3 darka darka | 8. června 2018 v 11:07 | Reagovat

velmi jsem si oblíbila extra měkké plenky Dada..už jste je také vyzkoušeli?

https://www.plenylevne.cz/extra-soft/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama