Červen 2018

Stromy v zimě nerostou

8. června 2018 v 15:00
Tibetani vi, a my to vedeli jeste donedavna, ze priroda v zime odpociva.

I lidi se tomu prizpusobili. V zime se, v Cesku i Tibetu take diky pocasi, nepracovalo treba na poli. Vic se odpocivalo a delaly se fyzicky nenarocne domaci prace.

Nejlepe je doba odpocivani videt na stromech, ktere diky zimnimu "zpomaleni" tvori na kmeny letokruhy. Kdyby strom rostl nepretrzite stejnou rychlosti, nebudou letokruhy.

Co ovsem my ve "vyspělé" Evropě naprosto vypustili je dulezity fakt, ze i lidi (=deti) rostou jinak rychle v zime a jinak rychle v lete.

Nasi lekari se drzi zuby nehty tabulek a nehledi na nic. Nejen na rocni obdobi, ale pry vetsinou ani na váhy a míry, které by děti mohly dědit po rodičích.

V Tibetu každé malé dítě ví, že (především) miminka přes zimu prostě NEROSTOU tolik, jako pak v létě. Možná do šířky ano, ale do výšky určitě nikam nespěchají.

Přijde mi to velmi praktické, neshánět dvoje či troje zimní oblečení během tří měsíců :) V létě se trika dají točit, ale shánět kombinézy co měsíc by mě fakt nebavilo.

Můj muž mi tuto informaci, že děti přes zimu rostou méně, řekl pár týdnů či měsíců po narození našeho prvorozeného.

Proč mi to neřekli moji rodiče?
Proč mi to neřekl pediatr?
Proč mi to neřekl nikdo jiný?

Protože máme na všechno superskvělé neomylné tabulky, které ví, že měsíční mimino má být přesně o tolik cm delší, než když vylezlo na svět?

Zohlednil někdy váš pediatr fakt, že se vaše dítě narodilo třeba na podzim a proto prvního půl roku moc do délky neroste?

Všimli jste si toho vy?
Nebo jste to věděli?

Náš syn náhodně přišel v zimě k měřící stěně, že se chce změřit (stěna popsaná tužkou, čárky a datumy). Od prosince do května rozdíl 1 cm. Minulý týden přišel náhodou znova a hele, během května další 1 cm. Všechno kvete a roste! :)

Může to být náhoda, ale schválně, zkuste si tento základní přírodní fakt zvědomnit a sem tam nenápadně děti přeměřit ;)

Jinak tento text je pouze ohledně výšky lidí, ohledně váhy lidí jsem psala už třeba zde http://matkavtibetu.blog.cz/1709/deti-se-nevazi, protože každý přeci ví, že se děti neváží! Váží se brambory!

Dvouletí do školek!

7. června 2018 v 16:37 Seznam článků
Chci svuj komentar na toto tema napsat par tydnu, protoze na prelomu unora a brezna na toto tema kolovalo hodne clanku...

Nuze. Podle me blbost. Odtrhnout 2 lete dite na 8 hodin denne od matky a cele rodiny.

Neco jineho je ve 2 letech chodit treba 2x tydne na 2 hodiny. To bych osobne uvitala, protoze tuto vymozenost nemam k dispozici.
Ale tusim, ze zmena v ceskych skolkach se tyka pravidelne dlouhe dochazky, tedy bud 4h denne nebo rovnou celych 8h denne treba 4x nebo 5x tydne.
To je blbost.

Pokud to dite nezvlada, tak je samozrejme, ze s touhle blbosti neexperimentuji a bud cas ve skolce zkratim (treba 2x 2hodinky), nebo proste skolku odlozim.

Pokud 2 lete dite chodi na 40h tydne pryc od matky a rodiny rado, opravdu bych se sebe jako matka ptala - kde jsem sakra udelala chybu??? Proc je me dite spokojene, kdyz neni se mnou?

Nesouhlasim s nazorem, ze 2lete dite dokaze byt natolik samostatne a zvladat 40h tydne samo, aniz by si nezastesklo po matce. Jako matka bych urcite nebyla v pohode, urcite ne hrda na to, jak mame sikovne "dospele" samostatne dite.

V jednom komentari podporujici 2lete ve skolkach tvrdil, ze to je preci tradicni - aby dite nebylo nonstop matkou.

To ANO, to je pravda, ale autor clanku, chlap samozrejme, uz zapomnel rict, ze ta matka byla 100 metru vedle na poli nebo sla k sousedum drat peri, zatimco mimino je doma s babi.

Ano, na celem svete, vcetne Tibetu, netravi deti od miminkovskeho veku veskery cas s matkou. Znaji celou rozsirenou rodinu, celou komunitu, celou vesnici a ve 2 letech jim je i jedno, s kym jdou na hodinu na pole nebo na dve hodiny s kravama na pastvu.

Jenze to je neco naprosto, naprosto jineho, nez 2 lete dite soupnout do (prvni momenty) naprosto neznameho prostredi mezi naprosto nezname lidi a navic, naprosto nevyvazeneho slozeni. V realnem svete totiz nepotkate 1 nebo 2 zeny, ktere jsou nadrazene celemu spolecenstvi - pod nimi 20, 30 lidi stejneho veku, stejnych vedomosti, stejnych prav a povinnosti.
Takhle to na svete proste nefunguje.

Takze je sice super, SUPER SKVELE UZASNE, ze mame v CR moznost az 4 lete materske, kdy muzeme byt nasim detem pruvodcem a prikladem.
Bohuzel, jsme na to samy. Otcove, babicky, dedecci, tety i strycove jsou dlouhe dny odtrzeni od rodin.
Ostatni deti (sousedovi, nasi vlastni starsi) jsou odtrzeny od nas.
A kdyz uz se spolu setkavame, vytvarime zvlastni skupinu zen a deti.
At uz na standardnim sidlistnim hristi s piskovistem, nebo v lesnim klubu, kde deti s matkami chodi po lese...
Jake jsme si to udelali, takove to mame.

Dlouha doba, po kterou muzeme byt s nasimi detmi je pro nas i pro deti nenahraditelna. Ztraceny cas bez otcu a dalsich clenu komunity, taktez nenahraditelny...

Mit moznost "hlidani" par hodin tydne, ano. To je normalni, tradicni, osvedcene. Odpocine si i dite i matka. Dite pozna ruzne lidi, ruzne vzorce.
Jake ale mame moznosti hlidani, to uplne nesouhlasi s mou idealni predstavou. Jedna pani na x deti, jedno prostredi, jedny pravidla,...znate to.

Slava lesnim a jinym alternativnim cestam, ktere se sem posledni roky vraci/dostavaji. Sice to jeste casto neni ideal klasicke komunity, casto v tech skolkach chybi treba muzi, ale uz to aspon nebyva mezi 4 zdmi, stejna, vojenska pravidla, stejny harmonogram, ....

Uvidime do budoucna, jestli taky nakonec skoncine v LDN.

Co jsme si uvařili

7. června 2018 v 16:23 Seznam článků
Posledni tri tydny zazivam to, co vetsina Prazaku, Brnaku, Ostravaku a vubec mestaku, ale i malomestaku, dokonce i vesnicanu. Jsem na materske v CR a muj muz chodi do prace 5 dni v tydnu, temer 11 hodin denne, vcetne dojizdeni.

To jako ze takto opravdu zije drtiva vetsina ceskych/evropskych/dnes uz i "nevyspelych" rodin?
Jesteze ja jsem aspon s ditetem. Kdyby bylo po -jejich-, tak dite uz je v instituci a ja v jine instituci a hakuju stejne jako manzel.

Pochazim z ceske/moravske vesnice, kde oba rodice odchazeli do prace jeste pred svitanim a vraceli se mezi 2 a 3h odpoledne. My ze skoly chodili mezi 1 a 2h odpoledne. Cela rodina jsme spolu mohli byt skoro pul dne. Rodice prescasy temer nemeli (snad jednou do půl roka?) a my temer nemeli krouzky. A pokud krouzky, tak oblibene, jeden denně.

Proto jsem i po mesicich pozorovani a zkoumani soucasne (zvlaste mestske) situace tak zdesena a fascinovana!

Proc jsme si to udelali?

Proc v tom setrvavame?

Manzel ma bezne 4 denni praci, max 10hodin denne, vcetne dojizdeni. Kratseji to v soucasny moment lepe nedokazeme. I presto syn, ktery jeste nezna dny a hodiny, rozpozna, ze uz bychom meli byt spolu vsichni.

Tyto tydny, kdy je otec pryc 5x tydne, byva syn behem pracovniho tydne viditelne rozladeny. Ne kazdy den, ale nekolikrat do tydne si vzpomene, ze tatinek je ted s nami velmi malo!
Vikend vyrazne pocituje prilis kratky!

A cpat mu, ze to dela pro penize, at mame na jidlo? (Ve skutecnosti je duvod techto prescasu jeden konkretni kratkodoby projekt v praci, ktery je nutne proste jen dokoncit)

Nastesti jsou ted alespon dlouhe dny :)
Zimni prescas a letni prescas mi prijde naprosto jiny. V zime se po 4hodine neda moc jit ven (da, ale znate to...), v létě rano vylezeme z postele, z domu, a do domu se vracime kolem osme na veceri :) koupat do rybníka se jdeme i dvakrat denne, jednou dopoledne, jednou s tatinkem. V létě v 7 vecer vyrazime na kole na tresne. V zimě bych kolem šesté nevěděla do čeho píchnout...

Brzy nam tento ne/standardni petidenni pracovni tyden skonci. Jsem moc rada a preju vsem, aby to skoncilo vsem.

Loni jsem žasla a desila se uz jen te skutecnosti, ze rodiny jsou denne rozdelovany na 10 a vice hodin, nehlede na to, ze jsem zakousela "pouze" 4 denni trenink.
Behem uplynuleho roku jsem nekolikrat zakusila tydenni, 10denni sluzebku manzela. Ale to byly akce, na ktere jsem se mohla pripravit, naplanovat cast tydne u rodicu nebo kamaradu. Ted je to zase neco jineho a jsem rada, ze zazivam i toto, prestoze mi to prijde priserne.
A muze byt hur :-o